Aktualita 1:
Podzim se pomalu plíží za dveře a já ještě furt sedím doma. A to sedím doslova. Původní plán vyrazit konec srpna, nebo hned začátkem září se nevydařil z důvodu různých zdržení. Teď je už druhý zářijový týden a já ještě sedím u pc, nemám brašny na kolo a vlastně nemám ještě ani přesně potuchy kudy za pár dní vyrazit. Snad se mi povede už během příštího týdne vyšlápnout. Do toho mě začaly poslední dobou pobolívat kolena a je to zatím spíš horší než lepší, takže ještě na kontrolu a snad to bude dobrý a nerozsypou se mi při delším čase v pedálech.
Každý den pořád dokola jen posedávám u pc, vyřizuji desítky mailů, desítky hovorů a už mi z toho jde hlava kolem. Podlahu pokoje už mám zarovnanou hromadou věcí a říkám si, že bych si měl za sebe pořídit vlečku, jinak mi není jasný, kam to všechno dám a to tu nemám zdaleka všechno – bohužel.
Ale co, už mám na čem jet, už mám kde spát. Že to zatím nemám jak odvézt a že nevím, kudy vlastně pojedu? No co už. V nejhorším budu klepat na celnici se slovy: „Tak mě tady máte, tak si všichni sedněte na p*del a postarejte se o mě.“ Nebo na to přijdu během cesty a nějak to vyřeším. Nejsem ten typ člověka, který vše nechává na poslední chvíli a rozhodně není moje filosofie: „ono se to nějak samo zařídí“, ale když to funguje jiným? Než budu potřebovat první vízum, to ještě chvíli potrvá, tak to do ty doby zjistím.
Teď bude ještě pár dní pilno a snad během víkendu budu mít čas si vše projít a zjistím, že už opravdu to nejnutnější mám a na zbytek nemá smysl čekat a vyrazím. Ale to dám určitě vědět.
